Jste na stránce CZECH PHILATELY ON LINE
 
 
Definice a nový klasifikační systém

 

Autor:  Richard Zimmermann, předseda

International Philatelic Society of Joint Stamp Issues Collectors

 

Překlad:  Lubor Kunc,  http://philately.webpark.cz

 

 

Původní návrh na nový klasifikační systém byl vypracován v srpnu 2003. Řada sběratelů učinila své poznámky k tomuto klasifikačnímu systému. Výsledkem bylo spojení některých podtříd případně vytvoření separátních podtříd, z nichž některé obsahují pouze jedinou známku. Některá vydání je třeba ještě definitivně zatřídit , obecně lze ale říci, že navržený klasifikační systém by měl vyhovovat i budoucím vydáním.  

 

Hlavní dělení probíhá mezi "skutečnými společnými vydáními" a "vydáními s otazníkem" (obsahujícími omnibusová vydání a koloniální vydání). V těchto dvou kategoriích bylo zvykem rozdělovat podtřídy podle toho, zda známky měly stejný či různý obraz. Problémy nastaly, když obraz známky nebyl zcela identický, ale pouze podobný, případně, když vydávající země použily pouze část společného obrazu. Pro tyto případy byly vytvořeny speciální podtřídy. Konečně, většina dřívějších vydání nebyla deklarována jako společná, a ačkoliv známky mají stejný obraz či byly vydány ve stejný den, existují oprávněné pochyby, zda bylo skutečným cílem participujících zemí vytvořit společné vydání. 

 

Tento návrh je otevřen další diskusi a úpravě až do okamžiku, kdy bude použit jako předmluva k novému katalogu.

 

 

Definice:

 

Společné vydání může nastat, pouze pokud dvě či více nezávislých poštovních správ podepsaly dohodu o vytvoření nové poštovní známky pro poštovní použití ve společném zájmu a dohodly se na jejím vydání během předdefinovaného časového období.

 

 

Detaily:

 

·        dvě či více známkových zemí: není žádné omezení počtu zúčastněných stran. Vydání může být nazýváno “omnibusovým”, pokud jsou z ekonomických důvodů jsou známky všech zemí tištěny ve stejné tiskárně (a není spojeno s počtem zemí či faktem, že země jsou administrativně závislé).. 

·        nezávislost: pouze poštovně nezávislé země se mohou účastnit. To vylučuje kolonie a území, která vydávají vydání pouze se svou mateřskou zemí. Takováto teritoriální a koloniální vydání tvoří speciální podtřídu. Na druhé straně, pokud se vydání účastní alespoň jedna poštovně nezávislá země, celé teritoriální či koloniální vydání můžeme považovat za část společného vydání. 

·        poštovní správy: nezaměňovat s tiskárnami cenin. Proto omnibusová vydání tištěna ve stejné tiskárně (House of Questa, Crown's agent, …), u kterých se mění pouze název státu, nejsou považována ze společná vydání. Samozřejmě, poštovní správa a známková země musí být uznány v době vydání příslušné známky ze strany UPU.

·        závazek: vydání musí být odsouhlaseno jako společné zúčastněnými poštovními správami minimálně během přípravy či navrhování obrazu. Z toho plyne, že i vydání dohodnutá v rámci UPU či jiné kolektivní organizace  (SAARC, Norden, OPEC, Arabská liga, CEPT, …) musí být považována za společná vydání. 

·        dohoda: buď musí být vydáno alespoň jednou z poštovních správ oficiální prohlášení, nebo jsou vydány smíšené oficiální obálky pro příslušné vydání (ne vyhotovené dealerem či soukromou osobou).  Proto použití obálky prvního dne spolu se známkami druhé strany připravené po vydání známek první známkovou zemí (antidatování) nemůže být posuzováno jako společné vydání.  U většiny starších vydání není možno získat takovýto důkaz, proto byla vytvořena zvláštní podtřída (čekací listina).

·        nova vydání: novotisky starších známek nejsou považovány ze společná vydání , společným vydáním není ani známka společného vydání s přetiskem

·        poštovní známky či poštovní materiál: známky, aršíky a známkové sešitky jsou nejběžnějšími předměty užívanými pro společná vydání, součástí společného vydání může ale být i celina (kor. lístek, celinová obálka, aerogram) . Dokonce můžeme mezi společná vydání zařadit i kolky a známkové nálepky. 

·        poštovní použití: jakýkoliv předmět vydaný v rámci společného vydání musí být akceptován pro úhradu poštovného. Z toho plyne, že vydání bez hodnoty výplatného není možno považovat za společná vydání. Doprovodný materiál bez poštovní platnosti (černotisky, eseje atd.) vyhotovený v souvislosti s vydáním “skutečného společného vydání” může být zahrnut. 

·        společný zájem: všechny známky musí být  příležitostnými známkami (námětovými či jubilejními) a pokud možno týkající se námětu společnému pro všechny zúčastněné známkové země .

·        dohodnuté časové období: období mezi daty vydání jednotlivých známek musí být co nejkratší. Délka tohoto období je rozhodná pro zatřídění do jednotlivých podtříd (identická vydání, souladná vydání, paralelní vydání). Může však dojít k tomu, že technické či politické důvody způsobí časové rozdíly až několika měsíců  I tato vydání jsou přijatelná. Pokud dojde ke zrušení vydání společné známky, je tato informace zohledněna po jejím oficiálním zveřejnění.

 

 

Klasifikační systém

 

Podtyp každého společného vydání je popsán dvěma písmeny. První z nich značí podskupinu: U: Shodná vydání, S: Siamská vydání,              T: Identická vydání, C: Souladná vydání, P: Paralelní vydání. Všechny uvedené skupiny se vztahují na skutečná společná vydání. Podskupiny jsou dále upřesněny číslem.

 

Druhá část pak obsahuje „nepravá“ či „sporná“ společná vydání. Je pro ně užíván stejný klasifikační systém s písmeny T, C a P následovanými písmenem upřesňujícím podtřídu: O: Omnibusová vydání, T: Teritoriální (či  koloniální) vydání, A: náhodná vydání .

 

 

Část 1: Podtřídy skutečných známkových vydání 

 

Část 1 obsahuje všechna vydání, u kterých existuje alespoň vůle vydat společné vydání bez ohledu na to, zda společnost vydání spočívá na shodném obrazu či datu vydání. Problémy s přiřazením nových známek do této skupiny nastanou, pokud jsou vydávající státy politicky propojeny. Pokud se společného vydání účastní více známkových zemí, pro rozhodnutí o zařazení vydání do podskupiny stačí posouzení dvou zemí. Z toho plyne, že pokud např. vydají dvě země známky s identickým obrazem ve stejný den , ačkoliv další účastnící se země vydají své známky s jiným obrazem či v jiný den, pro klasifikaci mají přednost tyto dvě známkové země, dle kterých je prováděno začlenění do příslušné podtřídy.

 

Název vyd.

Typ

Základní informace

Poznámky a příklady

 

 

 

1.1.  Shodná a siamská vydání

 

 

Shodná vydání

U1

 

Jedna společná známka vydána pro dvě země

Jména obou zemí uvedena na známce

Lichtenštejnsko – Švýcarsko (5. 9. 1995)

 

 


 

U2

Jedna společná známka vydána pro dvě země

Na známce není žádné jméno země, je ale používána ve více státech

Rakousko-Uhersko (1.6. 1867) – jediný známý příklad ; jelikož se jedná o výplatní a ne příležitostnou známku, považujeme jí za předchůdce spol. vydání

 

 

Teritoriálně shodná vydání  

UT

Jedna společná známka vydaná pro různá teritoria nebo kolonie

Unikátní případ, který se může vztahovat spíše na závislá území . V normálním případě by patřil spíše do části II .

Dosud není znám žádný případ.

Siamská vydání

S1

Dvě známky vydané v různých zemích vytištěné v soutisku či jako součást jednoho aršíku

Známky se stejným obrazem mohou být odděleny a použity samostatně v zemi původu

Itálie a San Marino (8.10. 1994)

 

 

 

 

 

 

S2

Dvě známky vydané v různých zemích vytištěné v soutisku či jako součást jednoho aršíku

Známky mají rozdílné obrazy. Ačkoliv vydány v soutisku, mohou být používány pouze v zemi původu

Jugoslávie a Rumunsko (30. 4. 1965)

 

 

 


 

 

Teritoriálně siamská vydání

ST

Dvě známky vydané v různých teritoriích (koloniích) vytištěné v soutisku,  jako součást jednoho aršíku či známkového sešitku

Siamské vydání vztahující se na závislé země. V normálním případě by patřil spíše do části II.

Austrálie – Vánoční ostrov (1.11. 1996)

 

 

1.2. Známky se shodným obrazem

 

Identické vydání

T1

Identické známky vydané ve stejný den. Nejčastější případ společných vydání.

Rozdíl mezi daty vydání do jednoho týdne.

 

Francie – Německo

(22. 1. 1973)

Ve specifických případech sem mohou patřit i teritoriální vydání (normálně označovaná jako TT), pokud se jedná o vydání mateřské a jediné závislé země, např. Portugalsko - Macao

(9. 6. 1997)

 

 

 

T2

Identické známky vydané ve stejný den (účastní se více známkových zemí)

Pokud se účastní více než 2 známkové země a známky jsou vydány v různé dny, bere se za den vydání nejčastější den.

 

Vydání „Europa CEPT“ se stejným obrazem, ale méně než polovina známkových zemí ho vydává ve stejný den. 

Společná vydání „UPU“ (např. 9. 10. 2001)

 

 

 

 

 

 

 

 

T3

Podobné známky vydané ve stejný den.

Obraz  známky je shodný, ale jeho část je upravena dle národních specifik. Pokud se vydání liší pouze formátem známek, tiskovou technikou, kvalitou papíru, barvami či zoubkováním, patří do kategorie T1.

 

Německo - Japonsko (16 . 2. 1996)

 

 

 

 

T4

Identický aršík vydaná ve stejný den , ale s různou polohou známek

Základní obraz aršíku je stejný ve všech známk. zemích, ale známky se v aršíku nachází na různých místech . Pokud jsou známky vytrženy z aršíku, klasifikujeme je jako P1

 

Jersey - Guernesey (1. 10. 1994)

 

 

 

 

 

TX

Identické známky vydané ve stejný den 

… ale bez skutečného důkazu, že známky byly skutečně vydány jako společné vydání. Může se jednat o známky skupiny  TA . Pokud nejsou dostupné další informace, klasifikují se jako TX .

 

Poutníci do Mekky (1979) :  Egypt (7.11.) - Irák (9.11.) - Kuwait (9 . 11.) - Oman (1 . 11.) - Saudská Arábie (6.11.)

 

 

 

 

Souladná vydání

C1

Identické známky vydané v rozdílné dny

Rozdíly mezi daty vydání do 1 týdne. Poštovní správy musí deklarovat, že se jedná o společné vydání a vysvětlit rozdíl v datech vydání. 

 

Chile (11.4.) – Polsko (3. 7. )

 

 

 

 

C2

Identické známky vydané v rozdílných dnech 

Tato podtřída obsahuje také známky, které nebyly původně ohlášeny jako společné vydání, ale u kterých nabídla jedna pošt. správa obraz známky druhé poštovní správě pro zařazení do jejího známkového programu.  

 

Tyto známky mohou být zařazeny do C2 , pouze pokud známy všechny skutečnosti 

Příklad: Panama (Republika) (22.1. 1964) - Španělsko (12. 10. 1963)

 

 

 

 

CX

Identické známky vydané v rozdílné dny

Stejné jako C1, ale neexistují smíšené obálky.  Pokud jsou pochyby o vydání, patří do této skupiny, pokud ho nelze klasifikovat jako C1, C2, CT, CO či CA.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1.3. Oficiální společná vydání

 

Paralelní či simultánní vydání 

P1

Rozdílné obrazy známky, ale vydány ve stejný den. 

Rozdíly mezi daty vydání do 1 týdne. Poštovní správy musí deklarovat, že se jedná o společné vydání a vysvětlit rozdíl v datech vydání a vysvětlit rozdíl v obrazech zn. Existují oficiální smíšené obálky (ne soukromé) .  

Dánsko - Německo: 14. 5. 1963

 

 

 

PX

Rozdílné známkové obrazy, ale zn. vydány ve stejný den

Jako výše, pouze neexistují společné obálky. Pokud jsou pochyby o vydání, patří do této skupiny, pokud ho nelze klasifikovat jako P1, PT, PO či PA .

Zpožděná společná vydání 

D1

Rozdílné obrazy známek a rozdílná data jejich vydání, ale vydané na základě dohody poštovních správ 

Vydání určité známky jednou známkovou zemí. Tato známka je následně použita za vzor pro vydání jiné známkové země na základě dohody s původním vydavatelem. Existují oficiální smíšené obálky.

Francie a Švýcarsko (Lemanské jezero,  19. 2. 1985)

 

 

 

Zpožděná jubilejní vydání

D2

Rozdílné obrazy a data vydání, ale vydané na základě dohody poštovních správ

Zpoždění oficiálně schváleno kvůli rozdílným datům oslav zobrazené události v zúčastněných známkových zemích.

Odjezd z Pitcairnu (3. 5. 1981) a příjezd na Norfolk (5. 6.  1981)

 

 

 

1.4. Nedokončená společná vydání

 

Nevydaná či zrušená společná vydání 

N

Nedokončené vydání

Partnerská známka v jiné známkové zemi nebyla vydána či celé vydání nebylo nakonec realizováno (ačkoliv existují návrhy známek či tiskové zkoušky), případně známky vydány později u jiné příležitosti, ačkoliv byl zveřejněn záměr poštovních správ na realizaci  společného vydání

Argentina (21. 5. 1947) a Brazílie (neměla pošt. platnost)

 

 

 

 

Část 2: Podtřídy partnerských vydání

 

 

Tato druhá část obsahuje koloniální , teritoriální, omnibusová a nepravá společná vydání či emise s příliš dlouhou dobou mezi daty vydání. Puritánští sběratelé však nepovažují tento materiál za skutečná společná vydání. 

 

 

Název vyd.

Typ

Základní informace

Poznámky a příklady

 

 

 

2.1. Teritoriální a koloniální vydání

 

Jelikož se definice kolonie liší stát od státu, nebudeme rozlišovat mezi teritoriálním a koloniálním vydáním. Tento termín označuje všechny  země závislé na jiných zemích bez ohledu na to, zda jsou nazývány koloniemi,  teritorii, zámořskými departmenty, dominii atd. . Jakmile takovéto teritorium má poštovní nezávislost a vydává poštovní známky odlišitelné od známek mateřské země, považujeme ho za známkovou zemi obsaženou v této sekci.  V případě, že nějaká kolonie či teritorium participuje na společném vydání (bez účasti své mateřské země) a pokud se námět vydání vztahuje k nějaké místní události, klasifikujeme takovéto vydání jako běžné „identické“ (T1/T2/T3) či „souladné“ vydání (C1/C2 či P1/P2) .

 

 

Teritoriálně (či koloniálně) identická vydání

TT

Identické známky vydané poštovně závislými teritorii či koloniemi ve stejný den

Seznam poštovních správ zařazených do této kategorie najdete v příloze. Pokud vydává společné vydání s jinou zemí, pak musí být známka mateřská země klasifikována v části I jako T1/T2

Nizozemské Antily - Nizozemí - Surinam

(29.6. 1971).

Řadí se sem i teritoriální vydání v rozdílných barvách s přetisky. 

 

Teritoriálně (či koloniální) souladná vydání

CT

Identické známky vydané poštovně závislými teritorii či koloniemi v různé dny

Pokud vydává společné vydání s jinou zemí, pak musí být známka mateřská země klasifikována v části I jako C1/C2

 

 

Teritoriálně (či koloniálně) paralelní vydání  

PT

Rozdílné známky vydané poštovně závislými teritorii či koloniemi ve stejný den

Pokud vydává společné vydání s jinou zemí, pak musí být známka mateřská země klasifikována v části I jako P1/P2

 

 

 

 

 

2.2. Omnibusová vydání

 

Omnibusová vydání jsou série známek tištěných na jednom místě stejnou tiskárnou pro politicky nezávislé státy. Vydání pro britská teritoria ze 40. a 50. let jsou sice v katalozích nazývány omnibusovými vydáními, ale nesplňují naší definici, jelikož se jedná o území pod přímou správou Velké Británie. Proto v naší klasifikaci považujeme tyto emise za teritoriální či koloniální vydání  zatříděné do TT, CT či PT , případně do tříd  TO, CO či  PO , pokud se společného vydání účastní i nezávislá země. Změna klasifikace závisí na datu získání nezávislosti. Pokud existují pochyby, je možné emisi klasifikovat podvojně (např. TO/TT) , jelikož někteří sběratelé mohou zařazovat klasická omnibusová vydání do podskupiny TO a ne do TT.

 

Běžně obsahují omnibusová vydání alespoň 5 známkových zemí a počet známek přesahuje 20. Ačkoliv některé emise jsou připravovány se stejným obrazem ve stejné tiskárně, tato shoda se může týkat min. 2 známkových zemí. I když mezi participující zeměmi nebude poštovní či politická závislost, budeme takováto vydání stále považovat za omnibusová vydání , pouze upřesníme jejich definici „série připravená stejnou tiskárnou“.

 

Vydání připravená sdruženími států (např. Arabskou ligou, Europa/CEPT, OPEC, SAARC, Norden, …) nejsou zahrnována do omnibusových vydání. 

 

 

Siamská omnibusová vydání

SO

Známky různých znám. zemí  tištěny v soutisku. Obrázek je podobný, ale známky se mohou lišit

Společná tiskárna. Známky jsou kvůli snížení nákladů odvozovány jedna od druhé. Většinou je zapojeno více než 5 známkových zemí. 

Identická omnibusová vydání

(či vydání stejné tiskárny)  

TO

Stejný nebo společný obraz, stejné datum vydání 

Společná tiskárna. Známky jsou kvůli snížení nákladů odvozovány jedna od druhé. Většinou je zapojeno více než 5 známkových zemí. 

1981 (22.7.) participovalo 39 zemí . Znakem odlišujícím teritoriální  TT od  omnibusového TO vydání je účast nezávislých zemí, zde např. Gambie či Sierra Leone.

 

Souladná omnibusová vydání  

(či vydání stejné tiskárny)

CO

Stejný obraz, ale různá data vydání 

Společná tiskárna. Známky jsou kvůli snížení nákladů odvozovány jedna od druhé. Většinou je zapojeno více než 5 známkových zemí. 

Př.: vydání „Zůstaneme jednotní“ připomínající útok 11.9. vydávané v různých zemích během roku 2002 s vyobrazením národní vlajky.

 

Paralelně omnibusová vydání (či série produk. stejnou tiskárnou)

PO

Stejné datum vydání, ale jiný obraz 

Společná tiskárna. Obraz zůstává podobný a známky jsou odvozovány jedna od druhé. Většinou je zapojeno více než 5 známkových zemí. 

1986 (23. 7.) Svatka prince Andrea se Sarah Fergusonovou: obraz všech známek je podobný, pouze se mění středová fotografie. 

 

 

2.3. Náhodná společná vydání

 

Náhodná identická vydání   

TA

Stejný obraz a stejné datum vydání 

… ale většinou se nejedná o identické vydání , protože ho nepředchází dohoda mezi pošt. Správami. Většinou se jedná o známky vydané u určitého výročí , které mají za základ stejnou malbu či obraz. 

Př.: u příležitosti 150. výročí narození Luise Pasteura (1972) několik zemí vydalo známku užívající stejný klasický obraz oslavence.

Náhodně souladná vydání

CA

Stejný obraz, ale různá data vydání bez jakékoliv spojitosti mezi vydávajícími zeměmi 

Většinou se jedná o známky založené na stejném obrazu, portrétu, logu, malbě … . Může být i mezera několika let mezi jejich vydáním.

Př.: Francie a Venezuela použily zcela stejné logo pro jejich protikuřáckou kampaň.  Známky jsou pak skoro stejné. První byla vydána 5.4. 1980, druhá pak až 27.5. 1993.

Náhodně paralelní vydání  

PA

Stejný námět a stejné datum vydání, ale jiný obraz 

Obyčejně se nejedná o společné vydání, ale o známky vydané u příležitosti určitého výročí v různých zemích bez dohody příslušných poštovních správ.

Enrico Fermi, USA – Itálie (2002)

Vypůjčený obraz

BD

Stejný obraz jako skutečně existující společné vydání, ale vydáno mimo jeho rámec 

Obsahuje sdílené, pronajaté, zapůjčené či zcizené obrazy (předlohy)

Bulharsko 1969, vydáno paralelně k vydání Nordenu    

 

 

 

2.4. Nepřijatá společná vydání (nekompletní seznam)

 

 

Přetisková vydání

OP

Společné datum vydání, ale vydány pouze přetiskové známky 

Tato vydání jsou výjimkami . Přetisková vydání jsou obyčejně vyloučena z této oblasti s výjimkou případů, kdy se liší barva známky. 

 

 

Výplatní  známky 

NC

Společné datum vydání a společný obraz, ale jedná se o výplatní známky

Výplatní známky jsou vyloučeny z této oblasti.

Většinou první koloniální vydání

 

Země neuznané od UPU  

NR

Emise jsou vydány známkovými zeměmi neuznanými ze strany UPU 

Společná vydání musí být emitována zeměmi, které mají mezinárodně uznanou politickou a poštovní existenci v okamžiku vydání příslušné známky 

Abcházie a Osetie (1996)

 

Prostá vydání

CM

Stejný námět, ale rozdílný obraz a datum vydání 

Mimo případů, které jsou uvedeny jinde v tomto katalogu

 

 

Nepravá společná vydání

FJ

Pouze námět je společný

Jakákoliv známka, která nesplňuje výše uvedená kritéria

Společný obraz či námět emisí vydaných ve stejném roce, ale ne jako společné vydání 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2.5. Společná razítka (nekompletní seznam)

 

Společné razítko

JC

Vytvoření společného razítka

Dohoda poštovních správ o společném orážení známek s příbuzným motivem poštovním razítkem. Nekompletní seznam. Jedná se o výjimky.

 

 

 

 

 

 

Důležité upozornění :

 Tento článek či jeho část nesmí být publikován, přetiskován či převáděn do jakékoliv materiální či nemateriální formy bez písemného souhlasu autora.

Vaše dotazy či připomínky autorovi tohoto článku můžete zaslat přímo na jeho e-mail