Jste na stránce CZECH
PHILATELY ON LINE
Autor: Richard Zimmermann, předseda
International
Philatelic Society of Joint Stamp Issues Collectors
Překlad: Lubor
Kunc, http://philately.webpark.cz
Původní návrh
na nový klasifikační systém byl vypracován v srpnu 2003. Řada sběratelů učinila
své poznámky k tomuto klasifikačnímu systému. Výsledkem bylo spojení některých
podtříd případně vytvoření separátních podtříd, z nichž některé obsahují pouze
jedinou známku. Některá vydání je třeba ještě definitivně zatřídit , obecně lze
ale říci, že navržený klasifikační systém by měl vyhovovat i budoucím vydáním.
Hlavní dělení
probíhá mezi "skutečnými společnými vydáními" a "vydáními s
otazníkem" (obsahujícími omnibusová vydání a koloniální vydání). V těchto
dvou kategoriích bylo zvykem rozdělovat podtřídy podle toho, zda známky měly
stejný či různý obraz. Problémy nastaly, když obraz známky nebyl zcela
identický, ale pouze podobný, případně, když vydávající země použily pouze část
společného obrazu. Pro tyto případy byly vytvořeny speciální podtřídy. Konečně,
většina dřívějších vydání nebyla deklarována jako společná, a ačkoliv známky
mají stejný obraz či byly vydány ve stejný den, existují oprávněné pochyby, zda
bylo skutečným cílem participujících zemí vytvořit společné vydání.
Tento návrh
je otevřen další diskusi a úpravě až do okamžiku, kdy bude použit jako
předmluva k novému katalogu.
Definice:
Společné vydání může nastat, pouze pokud dvě či více
nezávislých poštovních správ podepsaly dohodu o vytvoření nové poštovní známky
pro poštovní použití ve společném zájmu a dohodly se na jejím vydání během
předdefinovaného časového období.
Detaily:
·
dvě
či více známkových zemí: není žádné omezení počtu
zúčastněných stran. Vydání může být nazýváno “omnibusovým”, pokud jsou z
ekonomických důvodů jsou známky všech zemí tištěny ve stejné tiskárně (a není
spojeno s počtem zemí či faktem, že země jsou administrativně
závislé)..
·
nezávislost: pouze poštovně nezávislé země se mohou účastnit. To vylučuje kolonie a
území, která vydávají vydání pouze se svou mateřskou zemí. Takováto
teritoriální a koloniální vydání tvoří speciální podtřídu. Na druhé straně,
pokud se vydání účastní alespoň jedna poštovně nezávislá země, celé
teritoriální či koloniální vydání můžeme považovat za část společného vydání.
·
poštovní
správy: nezaměňovat s tiskárnami cenin.
Proto omnibusová vydání tištěna ve stejné tiskárně (House of
Questa, Crown's agent, …),
u kterých se mění pouze název státu, nejsou považována ze společná vydání.
Samozřejmě, poštovní správa a známková země musí být uznány v době vydání
příslušné známky ze strany UPU.
·
závazek: vydání musí být odsouhlaseno jako společné zúčastněnými poštovními
správami minimálně během přípravy či navrhování obrazu. Z toho plyne, že i
vydání dohodnutá v rámci UPU či jiné kolektivní organizace (SAARC, Norden, OPEC, Arabská liga, CEPT, …) musí být považována za
společná vydání.
·
dohoda: buď musí být vydáno alespoň jednou z poštovních správ oficiální
prohlášení, nebo jsou vydány smíšené oficiální obálky pro příslušné vydání (ne
vyhotovené dealerem či soukromou osobou). Proto použití obálky prvního
dne spolu se známkami druhé strany připravené po vydání známek první známkovou
zemí (antidatování) nemůže být posuzováno jako společné vydání. U většiny
starších vydání není možno získat takovýto důkaz, proto byla vytvořena zvláštní
podtřída (čekací listina).
·
nova
vydání: novotisky starších známek nejsou
považovány ze společná vydání , společným vydáním není ani známka společného
vydání s přetiskem
·
poštovní
známky či poštovní materiál: známky, aršíky
a známkové sešitky jsou nejběžnějšími předměty užívanými pro společná vydání,
součástí společného vydání může ale být i celina (kor.
lístek, celinová obálka, aerogram) . Dokonce můžeme
mezi společná vydání zařadit i kolky a známkové nálepky.
·
poštovní
použití: jakýkoliv předmět vydaný v rámci
společného vydání musí být akceptován pro úhradu poštovného. Z toho plyne, že
vydání bez hodnoty výplatného není možno považovat za společná vydání.
Doprovodný materiál bez poštovní platnosti (černotisky,
eseje atd.) vyhotovený v souvislosti s vydáním “skutečného společného vydání”
může být zahrnut.
·
společný
zájem: všechny známky musí být
příležitostnými známkami (námětovými či jubilejními) a pokud možno týkající se
námětu společnému pro všechny zúčastněné známkové země .
·
dohodnuté
časové období: období mezi daty vydání jednotlivých
známek musí být co nejkratší. Délka tohoto období je rozhodná pro zatřídění do
jednotlivých podtříd (identická vydání, souladná vydání, paralelní vydání).
Může však dojít k tomu, že technické či politické důvody způsobí časové rozdíly
až několika měsíců I tato vydání jsou přijatelná. Pokud dojde ke zrušení
vydání společné známky, je tato informace zohledněna po jejím oficiálním
zveřejnění.
Klasifikační systém
Podtyp
každého společného vydání je popsán dvěma písmeny. První z nich značí
podskupinu: U: Shodná vydání, S: Siamská vydání,
T: Identická
vydání, C: Souladná vydání, P: Paralelní vydání. Všechny uvedené
skupiny se vztahují na skutečná společná vydání. Podskupiny jsou dále upřesněny
číslem.
Druhá část
pak obsahuje „nepravá“ či „sporná“ společná vydání. Je pro ně užíván stejný
klasifikační systém s písmeny T, C a P následovanými písmenem upřesňujícím
podtřídu: O: Omnibusová vydání, T: Teritoriální (či
koloniální) vydání, A: náhodná vydání .
Část 1: Podtřídy skutečných známkových vydání
Část 1
obsahuje všechna vydání, u kterých existuje alespoň vůle vydat společné vydání
bez ohledu na to, zda společnost vydání spočívá na shodném obrazu či datu
vydání. Problémy s přiřazením nových známek do této skupiny nastanou,
pokud jsou vydávající státy politicky propojeny. Pokud se společného vydání účastní
více známkových zemí, pro rozhodnutí o zařazení vydání do podskupiny stačí
posouzení dvou zemí. Z toho plyne, že pokud např. vydají dvě země známky
s identickým obrazem ve stejný den , ačkoliv další účastnící se země
vydají své známky s jiným obrazem či v jiný den, pro klasifikaci mají
přednost tyto dvě známkové země, dle kterých je prováděno začlenění do
příslušné podtřídy.
1.2. Známky se shodným obrazem
|
Identické vydání
|
|
Identické známky vydané ve stejný
den. Nejčastější případ společných vydání.
|
Rozdíl mezi daty vydání do jednoho
týdne.
|
|
|
Francie – Německo
(22. 1. 1973)
Ve specifických případech sem mohou
patřit i teritoriální vydání (normálně označovaná jako TT), pokud se
jedná o vydání mateřské a jediné závislé země, např. Portugalsko - Macao
(9. 6. 1997)
|
|
|
|
|
T2
|
Identické známky vydané ve stejný
den (účastní se více známkových zemí)
|
Pokud se účastní více než 2
známkové země a známky jsou vydány v různé dny, bere se za den vydání
nejčastější den.
|
|
|
Vydání „Europa
CEPT“ se stejným obrazem, ale méně než polovina známkových zemí ho vydává ve
stejný den.
Společná vydání „UPU“ (např. 9. 10.
2001)
|
 
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
T3
|
Podobné známky vydané ve stejný
den.
|
Obraz známky je shodný, ale
jeho část je upravena dle národních specifik. Pokud se vydání liší pouze
formátem známek, tiskovou technikou, kvalitou papíru, barvami či zoubkováním,
patří do kategorie T1.
|
|
|
Německo - Japonsko (16 . 2. 1996)
|
 
|
|
|
T4
|
Identický aršík vydaná ve stejný
den , ale s různou polohou známek
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
TX
|
Identické známky vydané ve stejný
den
|
… ale bez skutečného důkazu, že
známky byly skutečně vydány jako společné vydání. Může se jednat o známky
skupiny TA . Pokud nejsou dostupné další informace, klasifikují
se jako TX .
|
|
|
Poutníci do Mekky (1979) :
Egypt (7.11.) - Irák (9.11.) - Kuwait (9 .
11.) - Oman (1 . 11.) - Saudská Arábie (6.11.)
|
|
|

|
|
|
Souladná vydání
|
|
Identické známky vydané
v rozdílné dny
|
Rozdíly mezi daty vydání do 1
týdne. Poštovní správy musí deklarovat, že se jedná o společné vydání a
vysvětlit rozdíl v datech vydání.
|
|
|
Chile
(11.4.) – Polsko (3. 7. )
|
|
|

|
|
|
|
C2
|
Identické známky vydané
v rozdílných dnech
|
Tato podtřída obsahuje také známky,
které nebyly původně ohlášeny jako společné vydání, ale u kterých nabídla
jedna pošt. správa obraz známky druhé poštovní správě pro zařazení do jejího
známkového programu.
|
|
|
Tyto známky
mohou být zařazeny do C2 , pouze pokud známy všechny skutečnosti
Příklad:
Panama (Republika) (22.1. 1964) - Španělsko (12. 10. 1963)
|
 
|
|
|
|
CX
|
Identické známky vydané
v rozdílné dny
|
Stejné jako C1, ale neexistují
smíšené obálky. Pokud jsou pochyby o vydání, patří do této skupiny,
pokud ho nelze klasifikovat jako C1, C2, CT, CO
či CA.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1.3. Oficiální společná vydání
|
Paralelní
či simultánní vydání
|
|
Rozdílné obrazy známky, ale vydány
ve stejný den.
|
Rozdíly mezi daty vydání do 1
týdne. Poštovní správy musí deklarovat, že se jedná o společné vydání a
vysvětlit rozdíl v datech vydání a vysvětlit rozdíl v obrazech zn.
Existují oficiální smíšené obálky (ne soukromé) .
|
|
Dánsko - Německo: 14. 5. 1963
|

|
|
|
PX
|
Rozdílné známkové obrazy, ale zn.
vydány ve stejný den
|
Jako výše, pouze neexistují
společné obálky. Pokud jsou pochyby o vydání, patří do této skupiny, pokud ho
nelze klasifikovat jako P1, PT, PO či PA .
|
|
Zpožděná společná vydání
|
D1
|
Rozdílné obrazy známek a rozdílná
data jejich vydání, ale vydané na základě dohody poštovních správ
|
Vydání určité známky jednou
známkovou zemí. Tato známka je následně použita za vzor pro vydání jiné
známkové země na základě dohody s původním vydavatelem. Existují
oficiální smíšené obálky.
|
|
Francie a Švýcarsko (Lemanské jezero, 19. 2. 1985)
|
|

|
|
Zpožděná jubilejní vydání
|
D2
|
Rozdílné obrazy a data vydání, ale
vydané na základě dohody poštovních správ
|
Zpoždění oficiálně schváleno kvůli rozdílným
datům oslav zobrazené události v zúčastněných známkových zemích.
|
|
Odjezd z Pitcairnu
(3. 5. 1981) a příjezd na Norfolk (5. 6.
1981)
|
1.4. Nedokončená společná vydání
Část 2: Podtřídy
partnerských vydání
Tato druhá
část obsahuje koloniální , teritoriální, omnibusová a nepravá společná vydání
či emise s příliš dlouhou dobou mezi daty vydání. Puritánští sběratelé
však nepovažují tento materiál za skutečná společná vydání.
2.1. Teritoriální a koloniální vydání
Jelikož se
definice kolonie liší stát od státu, nebudeme rozlišovat mezi teritoriálním a
koloniálním vydáním. Tento termín označuje všechny země závislé na jiných
zemích bez ohledu na to, zda jsou nazývány koloniemi, teritorii,
zámořskými departmenty, dominii atd. . Jakmile takovéto teritorium má poštovní
nezávislost a vydává poštovní známky odlišitelné od známek mateřské země,
považujeme ho za známkovou zemi obsaženou v této sekci.
V případě, že nějaká kolonie či teritorium participuje na společném vydání
(bez účasti své mateřské země) a pokud se námět vydání vztahuje k nějaké
místní události, klasifikujeme takovéto vydání jako běžné „identické“
(T1/T2/T3) či „souladné“ vydání (C1/C2 či P1/P2) .
2.2. Omnibusová vydání
Omnibusová
vydání jsou série známek tištěných na jednom místě stejnou tiskárnou pro
politicky nezávislé státy. Vydání pro britská teritoria ze 40. a 50. let jsou
sice v katalozích nazývány omnibusovými vydáními, ale nesplňují naší
definici, jelikož se jedná o území pod přímou správou Velké Británie. Proto
v naší klasifikaci považujeme tyto emise za teritoriální či koloniální
vydání zatříděné do TT, CT či PT , případně do tříd TO, CO či
PO , pokud se společného vydání účastní i nezávislá země. Změna
klasifikace závisí na datu získání nezávislosti. Pokud existují pochyby, je
možné emisi klasifikovat podvojně (např. TO/TT) , jelikož někteří sběratelé
mohou zařazovat klasická omnibusová vydání do podskupiny TO a ne do TT.
Běžně
obsahují omnibusová vydání alespoň 5 známkových zemí a počet známek přesahuje
20. Ačkoliv některé emise jsou připravovány se stejným obrazem ve stejné
tiskárně, tato shoda se může týkat min. 2 známkových zemí. I když mezi
participující zeměmi nebude poštovní či politická závislost, budeme takováto
vydání stále považovat za omnibusová vydání , pouze upřesníme jejich definici
„série připravená stejnou tiskárnou“.
Vydání
připravená sdruženími států (např. Arabskou ligou, Europa/CEPT,
OPEC, SAARC, Norden, …) nejsou zahrnována do
omnibusových vydání.
2.3. Náhodná společná vydání
|
Náhodná identická vydání
|
|
Stejný
obraz a stejné datum vydání
|
… ale většinou se nejedná o
identické vydání , protože ho nepředchází dohoda mezi pošt. Správami.
Většinou se jedná o známky vydané u určitého výročí , které mají za základ
stejnou malbu či obraz.
|
|
Př.: u příležitosti 150. výročí
narození Luise Pasteura (1972) několik zemí vydalo
známku užívající stejný klasický obraz oslavence.
|
|
Náhodně souladná vydání
|
CA
|
Stejný
obraz, ale různá data vydání bez jakékoliv spojitosti mezi vydávajícími
zeměmi
|
Většinou se jedná o známky založené
na stejném obrazu, portrétu, logu, malbě … . Může být i mezera několika let
mezi jejich vydáním.
|
|
Př.: Francie a Venezuela použily
zcela stejné logo pro jejich protikuřáckou kampaň. Známky jsou pak
skoro stejné. První byla vydána 5.4. 1980, druhá pak až 27.5. 1993.
|
|
Náhodně paralelní vydání
|
|
Stejný
námět a stejné datum vydání, ale jiný obraz
|
Obyčejně se nejedná o společné
vydání, ale o známky vydané u příležitosti určitého výročí v různých
zemích bez dohody příslušných poštovních správ.
|
|
Enrico Fermi, USA – Itálie (2002)
|
|
Vypůjčený obraz
|
BD
|
Stejný
obraz jako skutečně existující společné vydání, ale vydáno mimo jeho
rámec
|
Obsahuje sdílené, pronajaté,
zapůjčené či zcizené obrazy (předlohy)
|
|
|
2.4. Nepřijatá společná vydání (nekompletní seznam)
2.5. Společná razítka (nekompletní seznam)
Důležité upozornění :
Tento článek
či jeho část nesmí být publikován, přetiskován či převáděn do jakékoliv
materiální či nemateriální formy bez písemného souhlasu autora.
Vaše dotazy či připomínky autorovi tohoto článku
můžete zaslat přímo na jeho e-mail