Reakce na clánky zverejnené v
jubilejním zpravodaji Informace c. 150 / 2001
Snad nekdo pomue II
V jubilejním 150. císle Informací mne zaujal clánek pana Cerného o lodní pote Tahiti Ceskoslovensko.
Rád bych zde vysvetlil nekteré otevrené otázky. První z nich je pouití cs. známky na Tahiti. Opravdu bylo moné a to práve u celistvostí oznacených textem Posted on High Sea / Podáno na irém mori . Vzhledem k tomu, e paluba kadé lodi je územím státu, ve kterém je plavidlo registrováno, platí na ní známky domovského státu. Pokud je pota z lodi zasílána z neutrální cásti more, které nepatrí ádnému státu a je takto oznacena, rídí se takováto korespondence potovními tarify domovského státu lodi a je nutno jí vyplácet jeho potovními známkami. To je ,e následne podána u suchozemského potovního úradu patrícímu jiného státu, na veci nic nemení . Prísluný potovní úrad musí zásilku vypravit bez poadavku na dodatecné potovné. Pota na Tahiti byla na takovéto zásilky zrejme zvyklá, o cem svedcí duplicitní razítko Posted at Sea otitené pres známku.
Jete krátká poznámka k odesílateli dopisu, panu Richardu Konkolskimu. Ackoliv ho osobne neznám, asi pred rokem s ním byl na Radiournálu rozhovor. Svého casu byl nejznámejím cs. jachtarem, který podnikl na své lodi radu dálkových plaveb po celém svete. Protoe vak mel problémy s cs. státními orgány udílející povolení k výjezdum, rozhodl se emigrovat a z jedné z techto plaveb se ji spolu se svou rodinou nevrátil. Ted snad ije v Bostonu v USA a stále se zabývá aktivne lodemi.
Neznámé dodatkové razítko II
Rád bych navázal na clánek pana afáre týkající se praského potovního razítka Im Briefkasten vorgefunden / V potovní schránce nalezeno . Jeliko jsem Praák, zaujala mne tato razítka ji pred casem a podarilo se mi shromádit nekolik celistvostí s nimi.
Jejich objevitele byl zrejme pan Votocek, který jich uvádí nekolik ruzných exempláru od 19. století a do roku 1918 ve své Monografii. V Informacích vyobrazený druh patrí k nejpozdejím a zároven k nejbenejím (samozrejme relativne, najít takováto razítka na celistvostech není vubec snadné).
Úcel techto razítek je vak ponekud jiný, ne jaký uvádí pan afár. Rakouská pota umonovala dosílání korespondence také v prípadech, kdy na uvedené adrese nebyl prítomen adresát, ale jiná osoba znalá místa jeho aktuálního pobytu. V tom prípade prevzala zásilku tato osoba, dopsala na ní správnou adresu a zásilku vhodila do jakékoliv potovní schránky. Vzhledem k tomu, e vhozené zásilky mely potovní známky znehodnocené potovními razítky jiného potovního úradu, nemohl je úrad schránku vybírající oznacovat svým razítkem, nýbr tímto speciálním. Dodnes není takovéto razítko známé z ádného jiného mesta v býv. Rakousku ne byla Praha, je tedy otázka, zda se jednalo o místní specialitku nebo zda obdobný systém fungoval i jinde. Méne známo je, e ho prevzala také ceskoslovenská pota po roce 1918, i zde jsou mi známy pouze zásilky z Prahy.
Ted bychom mohli jít od teorie k praxi. Na obr. 1 muete videt pohled odeslaný roku 1914 z Monte Carla do Prahy profesorovi právnické fakulty. Jeliko nebyla uvedena ádná blií adresa, dorucila pota zásilku na Karlovu univerzitu, kde kdosi uvedl soukromou adresu pana profesora a dopis vhodil do schránky. Pota Praha 1, která se starala o jejich vybírání, ho poté oznacila svým razítkem a dorucila na správné místo urcení.
Obr. 2 pak ukazuje obdobnou zásilku ji z doby Ceskoslovenska. Pohled z Brna byl adresován do Prahy, kde vak adresáta nezastihl, ale kterási dobrá due uvedla jeho novou adresu, tentokrát na Slovensku a vhodila lístek do schránky. Pota Praha 31 pak zásilku vybrala a oznacila rádkovým razítkem ZÁSILKA Z POTOVNÍ SCHRÁNKY" a svým potovním razítkem.
Prozkoumejte své sbírky, treba i Vy máte obdobnou celistvost a treba navíc z jiného mesta ne z Prahy!
Duleité upozornení :
Tento clánek ci jeho cást nesmí být publikován, pretiskován ci preváden do jakékoliv materiální ci nemateriální formy bez písemného souhlasu autora .
Vae dotazy ci pripomínky autorovi tohoto clánku muete zaslat prímo na jeho e-mail