Československo, operace „DUNAJ“- rok 1968

„Bratrská, internacionální pomoc československému lidu ze strany spojenců Varšavské dohody před kontrarevolucí“,

polský podíl na operaci  pohledem filatelisty

 

Ing. Jiří Jan KRÁL

Klub polské známky v České a Slovenské republice

 

 

Operace „DUNAJ“ byla největší vojenskou operací v Evropě po II. světové válce. Účastnilo se jí společně 5 armád států Varšavské dohody (Sovětský svaz, Polsko, NDR, Maďarsko a Bulharsko). Operace proti Československu se zúčastnilo 575.000 vojáků, 6500 tanků a skoro 1000 letadel včetně dalšího vojenského potenciálu aliance.

 

Polsko přispělo do akce 22.700 vojáky, 550 tanky, 440 transportéry, 450 děly a 38 letadly a vrtulníky. V Polsku byla navíc připravena „záloha“ 3.300 vojáků s potřebným vojenským vybavením, a to „pro případ nepříznivého vývoje“. Ani jeden polský voják nebyl v operaci smrtelně zraněn. Je znám ale opačný případ, kdy polský opilý voják smrtelně zranil československé občany za což byl nás-ledně polským vojenským soudem odsouzen nejprve k  restu smrti, ale rozsudek mu pak byl omilostněn a změněn na doživotní žalář. Dnes je tento voják již dávno na svobodě, když mu byl trest prominut.Ostatně o této situaci byl i u nás promítán svého času dokumentární film.

 

Z Polské armády byla pro akci vytvořena 2 armáda složená ze

·        dvou tankových svazů 10.a 11. tankové divize,

·        z vojáků 4.mechanizované divize,

·        6.výsadkové divize a

·     přidělených jednotek jako např. 1. tankového pluku ze 16. tankové divize, z 27.tankového pluku 5.divize, ze 7. radiotechnického pluku, z 10.spojovacího pluku, ze 47., 49. a 50. pluku vrtulníků, z 1. samostatného útočného praporu a z 11. a 17.eskadry letectva.

 

V operaci se Polské vojsko zúčastnilo v době od 21. 8. do 12. 11. 1968. Operovali na ploše 20.000 čtverečních kilometrů, to je asi na 16% tehdejšího česko-slovenského území. Poláci operovali na teritoriu 18 okresů.

 

Polské posádky byly například v 

·        Chrudimi

·        Havlíčkově Brodě

·        Hradci Králové

·        Jaroměři

·        Jičíně

·        Kutné Hoře

·        Mladé Boleslavi

·        Pardubicích

·        Šumperku

·        Trutnově

·        Ústí nad Orlicí.

 

 

Bylo zajištěno poštovní spojení polských vojáků z Polskem, protože z Polska docházelo polským jednotkám tisíce zásilek od škol, organizací a soukromých osob, které oceňovaly jejich „internacionální pomoc“ bratrskému Československu.

 

Specielní přechodný systém poštovního spojení měl skloubit činnost vojenské a civilní pošty za použití převážně provizorních prostředků. Scházely zde  patřičné právní a jiné předpoklady regulace vojenského poštovního styku, a to jak ze strany Polska, tak i Československa. Roli na vzniklém provizoriu zde hrálo i po-měrně krátké působení polských vojenských jednotek na československém úze-mí (62 až 83 dnů).

 

Hlavní základna polské polní pošty byla v Hradci Králové. U jednotlivých divizí byly stanice polní pošty, které obsluhovaly vojenské jednotky a velitelství posádek polských jednotek v Československu.

 

Na zásilkách se používala razítka 2-řádková s textem „POCZTA POLOWA/ 77O8“. K tomuto číslu polní pošty byla připojována ještě písmena od „A“ po „Z“. Takto se kódovaly pododdíly, štáby, skupiny a místa působení. Civilní ad-resou pro všechny polské vojenské jednotky operující v Československu byla adresa pošty KŁOZDKO 3. Ze základny polní pošty v Hradci Králové si jezdili pro svou poštu na polské území do Kłodzka a převáželi ji na základnu, kde se pošta dále dělila pro jednotlivé adresáty.

 

Pošta zpět do Polska byla doručována na jednotlivé poštovní úřady v Polsku, kde pošta pokračovala civilním poštovním systémem k adresátům. Převážně to byly pošty Kłodzko 1, Kłodzko 3, Wrocław 2, Wrocław 27. Zásilky určené pro Polsko mohly být podány na kterémkoliv poštovním úřadě v Polsku.

 

Korespondence mezi polskými jednotkami 2. armády dislokovanými v Československu byla realizována přímo mezi stanicemi na základně nebo při zmýleném odeslání zásilky do Polska přes poštovní úřady v Kłodzku. Základna měla přidělené číslo  P.P. 7708. Jedna stanice P.P. obsluhující 11.tankovou divizi měla číslo 7705.

 

Zásilky posílané z Polska pro 2.armádu do Československa nebyly osvobozeny od poštovného. Služební zásilky od 2.armády do Polska k civilním institucím a vojenským orgánům v Polsku byly posílány stejně, jak by tomu bylo, kdyby 2.armáda byla v Polsku. Oráželo se na ně razítko „Opłata pocztowa zryczałtowana“ (poštovné úvěrováno). Texty a tvary těchto používaných razítek jsou stejné jako ty používané v různých nepatrných obměnách v Polsku.

 

Polští vojáci, kteří se octli na území Československa zpočátku svoji korespondenci frankovali známkami, které si dovezli z domova. Po celou dobu pobytu vojsk v ˇČeskoslovensku byla jejich pošta osvobozena od poštovních poplatků. Na zásilky se nejčastěji oráželo řádkové razítko „Wojskowe bezpłatne“. Často bylo toto razítko spojováno s otiskem razítka POCZTA POLOWA / 7708.

 

Charakter spojovacího provizoria potvrzuje nedostatek typických rekvizit charakteristických pro funkční činnost polních pošt. Schází zde použití příslušných razíte pro polní pošty a razítek pro jednotlivé stanice polní pošty. Schází zde i natištěné charakteristické lístky polní pošty a natištěné obálky pro polní poštu.

 

Razítko POCZTA POLOWA / 7708 se vyskytuje ve dvou typech. Rozlišení spočívá v umístění jednotlivých slov a čísla vůči sobě na razítku. Razítka Wojskowe bezpłatne orážely asi jednotlivé stanice polní pošty na zásilky před odesláním zásilek na základnu do Hradce Králové.

 

Polská civilní pošta brala razítka „Wojskowe bezpłatne“ na zásilkách samostatně, ale i ve spojení s  razítkem vojenské jednotky Do pakietów“. Byla to kulatá razítka na obvodu s číslem vojenské jednotky (jednostka wojskowa nr.) a uprostřed ve středu s nápisem „Do pakietów“. Razítka měla průměr 29-30 mm a byla stejná, jak ta, které vojenské jednotky používaly v Polsku před a po operaci Dunaj. V případech že razítka vojenských jednotek nebyla k dispozici, používalo se razítko POCZTA POLOWA / 7708. Nenašly se zásilky, kde by bylo otištěno současně razítko „Do pakietów“ spolu s razítkem POCZTA POLOWA / 7708.

 

Zásilky od 2.armády z Československa neměly nahoře polskou orlici v razítku odesílatele, což se při poštovním styku používalo v Polsku běžně. Tato razítka měla nahoře orlici a pod tím např.2-řádkový nápis: 4 Wojskowy szpital/ Okręgowy (nemocnice byla ve Vroclavi). Ke 2.armádě ale razítka s touto orlicí přicházela. V článku je ukázka zásilky s tímto razítkem adresované na  „velitelství vojenské jednotky č.1245, polní pošta 7708, Kłodzko 3“. Mimo odesílacího razítka nemocnice je na zásilce ještě razítko „Velmi pilné/ihned doručit“, V místě pro nalepení známky je otisk razítka „Opłata pocztowa / zryczałtowana“ a přes to je otištěno expediční razítko pošty WROCŁAW 40.

 

Veškeré otisky razítek používaných polní poštou jsou v barvě fialové, což je v souladu s polskými předpisy.Expediční razítka poštovních úřadů v Polsku jsou jen černá. V článku podle něhož byl tento příspěvek připraven je několik ukázek zásilek z té doby.

 

Jejich kvalita v časopise je ale mizerná, mnohdy nejde přesně přečíst dobře texty. Pokusíme se je alespoň popsat.

·        dopis adresovaný vojenské jednotce č.3118 v Kłodzku,

·        zásilka s razítkem P.P./7708 + razítko „Wojskowe bezpłatne“ + expediční razítko Kłodzko, adresované na voj.jednotku „Z“ Kłodzko 3,

·        razítko P.P./7708 + razítko „Wojskowe bezpłatne“ + expediční razítko Kłodzko 3 *b* s datem na můstku 29.10.68 11, posláno do Wroclavi,

·        kulaté razítko „Jednostka wojskowa 3116, jednokruhové, uvnitř nápis „Do pakietów“, + razítko „Opłata pocztowa / zryczałtowana“ + expediční razítko Wrocław 27 *a* s datem na můstku 28.10 68 14. Adresátem je W.K.S „ŚląskWrocław (vojenský sportovní klub Śląsk),

·        zásilka nemocnice již výše popsaná, adresovaná k vojenské jednotce 1245,

·        zásilka do Opola, + razítko P.P./7708 + razítko „Wojskowe bezpłatne“, + expediční razítko Kłodzko 3 *b* s datem na můstku 8.10.58 14.

 

Volně přeloženo, upraveno a doplněno podle článku publikovaného v časopise FILATELISTYKA č.10-11/1983 na str. 308-310, autor Krysztof  Łachowicz.

 

 

 


Když jsem před léty pátral po autorovi článku, bylo mi nakonec sděleno, že již zemřel.Koncem roku 2003 mne inspiroval pan Petr Gebauer zasláním kopie jed-noho dopisu z té doby  s žádostí, abych mu sdělil, co o problematice vím. Žádal jsem proto redaktora časopisu FILATELISTYKA (dnes již neexistujícího) pana Tadeusze Wincewicze, abych směl věci, které kdysi publikoval, zveřejnit. K mé-mu překvapení mi pan Wincewicz sdělil, že jde právě na schůzku, kde má pan Łachowicz být. Souhlas jsem dostal. Žádal jsem ale pana Wincewicze následně o adresu pana Łachowicze. Chtěl jsem se s ním spojit, aby mi pro článek v Syreně zapůjčil xerokopie celistvostí publikovaných v jeho článku, popřípadě aby mi doplnil něco, co se k problematice za ta léta dozvěděl. Dostal jsem od pana Wincewicze odpověď, že pan Łachowicz momentálně předělává byt a že teď nemá čas. Je již třetina února pryč a kde nic tu nic, což je na kolegu Wincewicze podobné! Vždy naslibuje a pak skutek utek. Urgoval jsem proto odpověď znovu počátkem února a zase hra na „mrtvého brouka“. Tak jsem článek volně připravil pro Syrenu a posílám kopii i panu Gebauerovi z Brna, který se o to nejvíce svojí aktivitou přičinil. Níže je i dopis, který mi byl jako ukázka poslán v kopii.

 

Dopis má expediční razítko strojové pošty KŁODZKO 1 *S2* s datem na můstku 14.9.68-18. Adresátkou je Renata Kołacz, Wrocław. Odesilatelem je „P.S. Poczta Polowa 7704 Kłodzko 3, j.w. 2751 „B“.

 

Dostal jsem i barevnou kopii dopisu. Je to tmavě modrá obálka na kterou je adresa napsána světle modrou průpiskou. Razítko „Wojskowe bezpłatne“ je tmavě fialové. I na barevné kopii toto vše splývá v jedno , o to větší byl kumšt ze strany pana Gebauera udělat pro Syrenu přijatelnou, černobílou kopii. Proti článku je na zásilce novinkou polní pošta č.7704 (v článku byla řeč jen o 7708 a 7705). Navíc je zde vojenská jednotka č.2751 „B“.

 

Dopisy z té doby, ač jich bylo bezpočet, se zachovaly jen velice zřídka. Má někdo takový nebo o něm ví, ozvěte se !

 

V Polsku jsem se za ta léta setkal s řadou lidí, kteří zde v té době v rámci polského kontingentu byli. Ať již jako vojáci nebo důstojníci. Nikdo z nich ale nemluvil o Československu špatně. Na Sjezdu Polských filatelistů v r. 1990 v ŁODZI jsem se setkal dokonce s vysokým funkcionářem Svazu polských filatelistů, který byl u nás jako vyšší důstojník polské armády. Měl zde v bojovém vozidle havárii, málem přišel o život, nakonec za to zaplatil nohou a trvalou invaliditou. I on mi řekl: „…jsem od té doby mrzák do smrti, ale nemám vůči Československu žádné výčitky. Tím, co se mi stalo nejste vinni Vy, ale Ti, co nás k Vám poslali. Neměli jsme tam co dělat, Bohužel, byl jsem voják a musel jsem plnit rozkazy“. Dlouhá léta jsme si občas psali a byli jsme dobrými kamarády. Dnes dotyčný již Bohužel nežije, není to tak dlouho, co jsem se dozvěděl, že zemřel.

 

Na počátku 80 let jsme my, Čechoslováci málem Polákům oplatili jejich „bratrskou pomoc“. I nás málem na ně poslali v rámci „internacionální pomoci“ v čele s „bratrskou sovětskou armádou“. Naštěstí k tomu ale nakonec nedošlo. Když jsem v té době přicházel mezi kolegy filatelisty v Katovicích a Krakově, žertem se mne ptali, zda již náhodou nemám sebou uniformu. Byla to ale tehdy realita a hrozba, že se tomu tak stane. Víme, že naše jednotky již byly na hranicích „připraveny“. Pro naši armádu byly vytištěny již i lístky polní pošty. Jeden z nich mi kolega, který k tomu měl tehdy přístup i poslal. Kdyby k tomu ale bylo došlo, nebylo by to tak „sametové“jako u nás.

 

Na obou stranách by byly tisíce zabitých a zmrzačených a kdoví co by se z toho ještě vyklubalo. U nás bylo „jen“ pár desítek mrtvých. V Polsku by ale následná „normalizace“ neprobíhala tak hladce jak u nás. Kdo ví, co by, kdyby? Naštěstí pro všechny se tomu tak nestalo.                                            

 

Podaří-li se navázat s panem Łachowiczem kontakt a jestli něco „přidá“, jistě se s Vámi o to podělíme.

 

Důležité upozornění :

Tento článek či jeho část nesmí být publikován, přetiskován či převáděn do jakékoliv materiální či nemateriální formy bez písemného souhlasu autora.

 

Vaše dotazy či připomínky autorovi tohoto článku můžete zaslat přímo na  e-mail